Komplexní hodnocení kvality

„Kvalita jako excelence a zlepšování“

I. Aktuality

Aktuální žebříček univerzit světa U-Multirank 2019 hodnotí 1711 vysokoškolských institucí z 96 zemí světa. Západočeská univerzita v Plzni dosáhla mezi českými vysokoškolskými institucemi druhého nejlepšího výsledku.

Jak uvádí server Věda a výzkum, který na výsledky U-Multiranku upozornil, žebříček sestavuje nezávislé konsorcium v čele s německým Centre for Higher Education (CHE) a podílí se na něm také Center for Higher Education Policy Studies (CHEPS) z University of Twente nebo Centre for Science and Technology Studies (CWTS).

Školy získávají individuální skóre od „A“ (velmi dobré) po „E“ (slabé) napříč různými oblastmi, rozdělenými do pěti základních kategorií, jimiž jsou výuka, výzkum, transfer znalostí, internacionalizace a regionální zapojení. U-Multirank tedy nelze chápat jako soutěž, jde především o zdůraznění toho, kde má jaká škola své silné a slabé stránky. Uchazečům o studium pak hodnocení poskytuje on-line nástroj, s jehož pomocí si mohou na základě porovnatelného typu údajů vybírat mezi univerzitami a jednotlivými obory. Vyhledávat ve výsledcích mohou podle země a oboru i s ohledem k obecným charakteristikám univerzity, jako je například její velikost nebo staří.    

Součástí hodnocení je také 18 českých vysokoškolských institucí. Jak ukazuje graf na webu U-Multiranku, z pěti hlavních kategorií žebříčku jsou české vysoké školy nejsilnější v oblasti internacionalizace, naopak jako nejslabší se podle žebříčku jeví oblast transferu znalostí.

Právě míra internacionalizace má podle celkových výsledků pozitivní vliv i na úspěch v dalších oblastech, především na transfer znalostí, výzkum a vzdělávání. Školy více otevřené zahraniční spolupráci mají o 39 % vyšší podíl publikací společně s průmyslovými partnery, zakládají o 80% více spin-off firem a 2,5krát více patentují výsledky svých výzkumů. Kromě toho jsou studenti „otevřených“ univerzit více spokojeni s výukou.

Co se týče celkového hodnocení českých vysokoškolských institucí, nejvyššího počtu hodnocení „A“ dosáhla Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (9), za ní následují shodně se sedmi „áčky“ Západočeská univerzita v Plzni a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. U řady českých vysokých škol však nejsou obsaženy údaje ve všech dílčích kritériích, hodnocení proto není zcela přesné.

Vzdělávací, tvůrčí a s nimi související činnosti podléhají pravidelnému hodnocení. Hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností ZČU se uskutečňuje jako vnitřní a vnější hodnocení.

II. Komplexní vnitřní hodnocení

Komplexní vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností (dále jen „Komplexní vnitřní hodnocení“) je založeno na principu sebehodnocení předpokladů a výsledků v klíčových oblastech:

  1. Vedení
  2. Strategie
  3. Pracovníci
  4. Partnerství a zdroje
  5. Procesy, výrobky a služby
  6. Zainteresované strany - výsledky
  7. Pracovníci - výsledky
  8. Společnost - výsledky
  9. Ekonomické (klíčové) výsledky

 

Metodika Komplexního vnitřní hodnocení[1] je odvozena z:

  • Modelu excelence EFQM
  • Modelu komplexního hodnocení kvality institucí terciálního vzdělávání (ITV)
  • Standardů a směrnic pro zajišťování kvality v evropském prostoru vysokého školství (ESG)

Pro potřeby hodnocení je k dispozici:

  • Rámec pro hodnocení ZČU (využívá strukturu modelu excelence EFQM, je harmonizován s požadavky ESG a uzpůsoben situaci na ZČU)[2]
  • Průvodce hodnocením ZČU[3]

Cíl hodnocení:

  • Komplexní zhodnocení všech oblastí činnosti ZČU (pedagogických, vědeckých, třetí role i ostatních činností), výběr priorit dalšího zlepšování univerzity a následná implementace zlepšení v praxi

Výstupy komplexního vnitřního hodnocení:

  • Výstupem hodnocení jsou podklady pro tvorbu „Zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností“.

Perioda hodnocení:

  • Komplexní vnitřní hodnocení se provádí nejméně jednou za pět let. Konkrétní termín, ke kterému bude předložena „Zpráva“ jako výstup hodnocení, stanovuje Rada pro vnitřní hodnocení.

Proces Komplexního vnitřního hodnocení:

  1. RVH před hodnocením posoudí metodiku hodnocení a zajistí její aktualizaci, a to zejména na základě výsledků předchozího hodnocení, přijatých opatřeních vedením a dalších vnějších i vnitřních vlivů. K aktualizaci metodiky bude využita vnitřní i vnější podpora.
  2. Rektor, na návrh RVH, jmenuje Tým interních hodnotitelů, který zpracuje komplexní hodnocení, přičemž využívá informací z vnitřku i vnějšku univerzity. Tým hodnotitelů je zpravidla složen z manažera hodnocení, koordinátorů jednotlivých oblastí, gestorů jednotlivých oblastí, hodnotitelů a externího poradce.
  3. Vedení univerzity vytvoří na základě výsledků hodnocení Akční plán zlepšování jako strategii druhého řádu, která navazuje na činnosti uskutečňované v rámci průběžně monitorovaného a každoročně aktualizovaného Strategického plánu rozvoje (kontrola plnění opatření je součástí reportingu o plnění SPR – ad část Strategie). Akční plán obsahuje konkrétní opatření, termíny, odpovědnosti a předá tento dokument RVH k projednání. RVH může doplnit Akční plán v návaznosti na výsledky hodnocení o vlastní návrhy opatření vedoucí ke zlepšení.
  4. RVH zpracuje na základě výsledků hodnocení a projednaného Akčního plánu Zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností ZČU (dále jen „Zpráva o vnitřním hodnocení“). Zpráva obsahuje vedle výstupů výstupy z komplexního hodnocení rovněž konkrétní výsledky z jednotlivých oblastí za předchozí období (vč. výsledků z detailnějších komplementárních hodnocení uskutečňovaných v rámci vzdělávací, tvůrčí činnosti a souvisejících činností, která proběhla v daném období), a opatření přijímaná za účelem zlepšování
  5. Zprávu projednává Vědecká rada ZČU, Správní rada ZČU, Rada pro vnitřní hodnocení ZČU a schvaluje Akademický senát ZČU.

RVH může v návaznosti na návrh předsedy RVH jmenovat Tým externích hodnotitelů, zpravidla složený z manažera hodnocení, externích hodnotitelů a externího poradce, který na základě rozhodnutí RVH: ověří komplexní vnitřní hodnocení tak, že:

  1. selektivně vybere 10 až 20% hodnocených oblastí a ověří závěry interního hodnocení v těchto oblastech;
  2. nebo zpracuje plné vnější hodnocení podle aktuální metodiky vnitřního hodnocení.

Vedení univerzity doplní na základě výsledků hodnocení Akční plán zlepšování jako strategii druhého řádu, která navazuje na činnosti uskutečňované v rámci průběžně monitorovaného a každoročně aktualizovaného Strategického plánu rozvoje (kontrola plnění opatření je součástí reportingu o plnění SPR – ad část Strategie) a zprávu o tom předá RVH. RVH může doplnit Akční plán v návaznosti na výsledky hodnocení o vlastní návrhy opatření vedoucí ke zlepšení. Výsledky externího hodnocení slouží RVH rovněž jako podklad pro aktualizaci metodiky hodnocení.

RVH rozhodne na základě závěrů z hodnocení externích expertů o modifikaci metodiky, resp. kritérií hodnocení a hodnotícím rámci, postupů v rámci vnitřního hodnocení a aktualizaci opatření v Akčním plánu vedoucích ke zlepšení.

 

Tab. Komplexní hodnocení kvality

PRAVIDELNÁ HODNOCENÍ:

Výstup:

Periodicita:

Komplexní vnitřní hodnocení

hodnocení UNIVERZITY

 

Komplexní sebehodnocení předpokladů a výsledků univerzity v klíčových oblastech.

Hodnotící rámec

(zpracovaný týmem hodnotitelů)

5 let

Přijatá opatření na výsledky hodnocení

Akční plán zlepšování

(s provazbou na SZ, resp. PRSZ)                                                    

5 let

Výstupy z komplexního hodnocení, konkrétní výsledky z jednotlivých oblastí za předchozí období (zpravidla 5 let) a plán opatření směřující ke zlepšení

Zpráva o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností ZČU

(vč. výsledků z detailnějších komplementárních hodnocení uskutečňovaných v rámci vzdělávací, tvůrčí činnosti a souvisejících činností provedených v daném období)

 

5 let

PRUBĚŽNÉ HODNOCENÍ:

Výstup:

Monitoring:

Hodnocení:

Plnění, vyhodnocení Akčního plánu předchozího období + plán na následující období

Akční plán zlepšování - roční (jako součást PRSZ)

4* ročně

1* rok

Vyhodnocení naplňování opatření - změny dosažené v kvalitě a v řídících opatřeních; může být zaměřena tematicky, obsahuje informaci o výsledcích komplementárních hodnocení

Dodatek zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností ZČU

(vč. výsledků z detailnějších komplementárních hodnocení uskutečňovaných v rámci vzdělávací, tvůrčí činnosti a souvisejících činností provedených v daném roce)

 

1* rok

 

Zpráva o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a dodatky k této zprávě 1*5 let (v zavádějící fázi častěji – sladění SZ a ZoVHOK – je podkladem pro strategii).

 

Obr. Strategie - roční cyklus - harmonogram

 

diagram

 

 

Na Komplexní vnitřní hodnocení navazují detailnější komplementární průběžná a periodická hodnocení realizovaná v rámci vzdělávací, tvůrčí činnosti a souvisejících činností (viz níže). Různé typy hodnocení mají synergický efekt.

III. Vnější hodnocení

i.         Hodnocení akreditovaným subjektem

ZČU si může provedení vnějšího hodnocení zajistit také u všeobecně uznávané hodnotící agentury, která je zařazená v registru EQAR (Evropském registru agentur zabezpečujících kvalitu) nebo je členem sdružení ENQA (Evropské asociace pro zabezpečování kvality ve vysokém školství). V tomto případě se vnější hodnocení zpravidla zaměřuje na institucionální hodnocení, hodnocení programů, hodnocení procesů a vybraná témata ověřující naplňování ESG. O zadání tohoto typu hodnocení rozhoduje na návrh předsedy Rada pro vnitřní hodnocení.

Na základě výsledků vnějšího hodnocení vedení univerzity doplní Akční plán zlepšování jako strategii druhého řádu, která navazuje na činnosti uskutečňované v rámci průběžně monitorovaného a každoročně aktualizovaného Strategického plánu rozvoje (kontrola plnění opatření je součástí reportingu o plnění SPR – ad část Strategie) a zprávu o tom předá RVH. RVH může navrhnout doplnění Akčního plánu v návaznosti na výsledky hodnocení o vlastní návrhy opatření vedoucí ke zlepšení. Výsledky externího hodnocení slouží RVH rovněž jako podklad pro aktualizaci metodiky hodnocení.

 

Vnější hodnocení ZČU provádí rovněž v případech uvedených v § 84 Zákona o vysokých školách Národní akreditační úřad.

 

IV. Mezinárodní hodnocení Západočeské univerzity v Plzni

 

Hodnocení vysokoškolských institucí se provádí řadu let. Vedle klasifikace celých institucí se provádějí i hodnocení konkrétních studijních programů. Hodnotící agentury k tomu mají vlastní algoritmy. Jde o hodnocení vzdělávací a tvůrčí činnosti, a to v různém poměru. Významněji je většinou hodnocena činnost tvůrčí. Dále je hodnocen způsob a výše jejich financování. U vzdělávací činnosti jde kromě financování zejména o způsob přijímání ke studiu, internacionalizaci studia, zaměstnatelnost absolventů. U tvůrčí činnosti pak kromě způsobu a výše financování je to excelence výzkumu, citační index, udílení cen, vazba na vnější prostředí, jako je průmysl nebo nezisková sféra. V úvahu je brána i historická pověst, ev. další kritéria. Některé agentury, např. U-Ranking, hodnotí i spolupráci v rámci regionu. Většinou jde o celosvětové hodnocení institucí, některé agentury hodnotí i instituce v rámci určitých regionů, např. světadílů, nebo podle rozvinutosti ekonomik (BRICS, rozvíjející se ekonomiky apod.). Je možno vést debatu o užitečnosti a přesnosti jednotlivých žebříčků. Na druhé straně je třeba podotknout, že každé srovnání nutí k zamyšlení a zpětnovazebně k touze po zlepšení tam, kde je to třeba, a tak přispívá ke konkurenci mezi univerzitami po celém světě. Tak se na Západočeské univerzitě v Plzni (ZČU) i děje.

ZČU je pravidelně hodnocena několika mezinárodními agenturami, a to dvěma způsoby. U dvou,
U-Ranking a THE, připravují podklady podle aktuálního požadavku agentury. U ostatních si data z různých databází hodnotitelé získávají sami.

Celosvětové agentury, které hodnotí ZČU zpravidla 1x ročně[1]:

  • U-Ranking[2] – jedná se o hodnocení, které na rozdíl od ostatních nevytváří žebříčky, ale slouží k porovnávání jednotlivých studijních programů různých vysokých škol. Každým rokem se mění a je uživatelsky velmi příjemné. Doprovodným materiálem je i studentská anketa. Její výstup pak může sloužit zpětnovazebně nebo i možným zájemcům o studium, stejně tak jako ostatní data. Na rozdíl od jiných také U-Ranking hodnotí vztah univerzity k regionu („třetí role“), dále vzdělávací činnost, výzkumnou činnost, transfer znalostí, ale
    i umělecké výstupy, jako jsou výstavy a koncerty.
  • THE[3] – hodnotí vzdělávací a výzkumnou činnost, jako např. prostředí na univerzitě, publikace a citace, objem finančních prostředků, a to jak na vzdělávací činnost, tak i výzkum. Dále pak mezinárodní reputaci univerzity, příjmy z průmyslu a transfer znalostí. Západočeská univerzita se v rámci České republiky umísťuje na 8. – 9. místě za metropolitními univerzitami. Žebříčky jsou uváděny jako celosvětové, evropské a rozvíjejících se ekonomik, mezi něž je ČR řazena.
  • QS World University Ranking[4] – jde jednak o celosvětový žebříček, ale jsou zde uváděny
    i regionální žebříčky, jako evropský a rozvíjejících se ekonomik (kam je řazena i ČR). Hodnotí se: akademická reputace, zaměstnatelnost absolventů, počty studentů na fakultách, citace, mezinárodní věhlas. Západočeská univerzita se umísťuje na 7. – 8. místě v ČR opět za metropolitními univerzitami (v r. 2019 na 105. místě v rámci rozvíjejících se ekonomik).
  • UniRank[5] – žebříček zahrnuje 13 000 světových univerzit, kritériem je webová popularita. V rámci ČR je ZČU na 7. místě.
  • The Ranking Web of Universities[6] – žebříček hodnotí univerzity dle webové popularity
    a impaktu. Západočeská univerzita v Plzni se umístila celosvětově na 1 242. místě, v Evropě na 507. místě a v ČR na 9. místě.
  • Round University Ranking[7] – jde o ruský žebříček, který kromě umístění ještě zařazuje univerzity do diamantové, zlaté, stříbrné, bronzové, měděné a světové ligy. Hodnotí se vzdělávací činnost, výzkum, mezinárodní věhlas a finanční udržitelnost/stabilita. V r. 2016 byla ZČU na 659. místě ve světě a 4. místě v ČR, v r. 2017 ve světě na 696. místě a 5. v ČR
    a v r. 2018 ve světě na 685. místě a v ČR 5.

Jak je v úvodu uvedeno, žebříčky univerzit mohou být využity jako součást jejich marketingové strategie. Celkový obraz je spíše patrný ze znalostí ukazatelů. Většina agentur více (i když různým měřítkem) hodnotí výzkumné aktivity než vzdělávací činnost. Výjimku tvoří U-Ranking, který hodnotí univerzitu vyváženě v rámci všech tří jejích rolí. Výstup z tohoto hodnocení umožňuje zpětnovazebné srovnávání jednotlivých hodnocených oborů i s využitím pohledu studentů jak na způsob vzdělávání a tvůrčí činnosti, tak i na vhodnou infrastrukturu.

Západočeská univerzita v Plzni se umísťuje v jednotlivých žebříčcích v rámci České republiky na 4. – 9. místě, což odpovídá jejímu významu v rámci státu. Na místech před ní se většinou, i když ne vždy, umísťují pražské (zejména UK a ČVUT) a brněnské (zejména MU a VUT) univerzity a také UP Olomouc a někdy VŠB TUO Ostrava, ČZU Praha nebo VŠCHT Praha. V některých hodnoceních, která preferují zejména výzkumnou aktivitu, se někdy umísťuje JČU před Západočeskou univerzitou, UPa se umísťuje na stejných pozicích jako ZČU.

V rámci vnitřního a vnějšího hodnocení ZČU proběhlo v roce 2018 také zahraniční hodnocení expertním týmem European Association od Distance Teaching Universities (dále jen EADTU). Hlavní myšlenky tohoto hodnocení jsou shrnuty v dokumentu „Report of Findings - Recommendations for Mainstreaming Digital Education (EMPOWER University of West-Bohemia)“, který zpracovala pro Západočeskou univerzitu v Plzni EADTU v listopadu 2018. 

Report EADTU v rámci projektu EMPOWER shrnuje aktuální situaci na Západočeské univerzitě v Plzni v jejím regionálním i národním kontextu. Dokumentuje velmi pozitivní vývoj, ke kterému na ZČU dochází v posledních několika letech a který poskytuje solidní základ do budoucna. Univerzita je konfrontována s řadou příležitostí (např. rostoucí internacionalizace vzdělávání, plánované MOOC kurzy, potenciál celoživotního vzdělávání, již používané a stále se rozvíjející digitální vzdělávací prostředí na ZČU, vyjadřované nadšení některých akademických pracovníků atd.). Nicméně jsou tu i výzvy a bariéry (např. nedostatečný silný, centrální, integrovaný systém služeb pro podporu digitálního vzdělávání, nedostatečné ohodnocení učitelů, kteří se věnují online vzdělávání, nedostatečné pobídky pro zapojení kateder). Na základě svých znalostí a mezinárodních zkušeností v oblasti digitálního vzdělávání sestavil expertní tým EADTU pro Západočeskou univerzitu v Plzni deset doporučení.

 

[1] (Pozn.: V některých žebříčcích, které uvádějí souhrnné pořadí, např. 500 – 1000 apod., jsou spolu se ZČU někdy hodnoceny také UTB, JČU, OU, UPa. V takovém případně jsou vysoké školy uváděny v abecedním pořadí.)

[2]U-Ranking, 2019 [online]. [cit. 7. 2. 2019]. Dostupné z: http://www.u-ranking.es/en/index2.php

[3]The World University Ranking, 2019 [online]. [cit. 7. 2. 2019]. Dostupné z: https://www.timeshighereducation.com/

[4] QS Top Universities, 2019 [online]. [cit. 7. 2. 2019]. Dostupné z: https://www.topuniversities.com/qs-world-university-rankings

[5] Uni Rank, 2019 [online]. [cit. 7. 2. 2019]. Dostupné z: https://www.4icu.org/

[6] RANKING WEB OF UNIVERSITIES, 2019 [online]. [cit. 7. 2. 2019]. Dostupné z: http://webometrics.info/en

[7] RUR Round University Ranking, 2019 [online]. [cit. 7. 2. 2019]. Dostupné z: http://roundranking.com/

Související dokumenty